Rotunda na Řípu


Aktuální prohlídky:  https://www.rotunda-rip.cz/cs

Rotunda na Řípu je zasvěcena dvěma patronům – sv. Vojtěchovi a sv. Jiří, kteří mají v kalendáři svátek dva dny po sobě – 23. a 24. dubna. A tato jejich následnost je pro rotundu symbolická. Prvních 500 let byla totiž rotunda svěřena do ochrany svatého Vojtěcha, teprve v 16. století došlo k novému zasvěcení svatému Jiří. Nejstarší chrámová stavba vyrostla na Řípu zřejmě brzy po roce 1039. V onom roce totiž kníže Břetislav podnikl válečnou výpravu do Polska, dobyl město Hnězdno a vyzvedl ve zdejší katedrále pochované ostatky druhého pražského biskupa sv. Vojtěcha, který zemřel mučednickou smrtí na baltském pobřeží v roce 997 při misijní výpravě mezi Prusy. Ostatky přenesl do Prahy a uložil v katedrálním chrámu sv. Víta. Papež Benedikt IX. uložil Břetislavovi za tento násilný čin pokání, jehož součástí byl závazek vystavět nové kostely. A právě rotunda na Řípu je nejspíše jedním z nich. Prvním zcela bezpečným údajem o rotundě je zpráva pocházející od jménem neznámého kronikáře, pokračovatele Kosmova, který uvádí, že roku 1126 obnovil kapli na Řípu (a navíc rozšířil o kruhovou věž na její západní straně) kníže Soběslav I. na památku slavného vítězství nad německým králem Lotharem v bitvě u Chlumce. Král Lothar napadl české knížectví a Soběslavovo vojsko se mu vydalo vstříc s praporcem sv. Vojtěcha, krátce předtím nalezeným, připevněným na kopí svatého Václava. Oběma světcům připočetli naši předkové zásluhu na úspěšné obraně. Ještě v onom roce kapli posvětil a jako patrona potvrdil svatého Vojtěcha pražský biskup Jindřich Zdík.

Od roku 1143 patřila hora s rotundou strahovskému klášteru. Zřejmě tu vyvstává spojitost s osobou biskupa Jindřicha Zdíka, velkého podporovatele šíření premonstrátského řádu v českých zemích. Rotunda se stala farním kostelem pro okolní vesnice, fara stála snad v Mnetěši a právo podací k ní vykonávali strahovští premonstráti. Podle Řípu nesla jméno i hodnost děkana řípského, pod jehož pravomoc až do reorganizace pražské arcidiecéze v roce 1631 spadalo 36 far. Jako památka na tento církevní úřad se ještě do poloviny 20. století zachoval čestný titul arcikněze řípského. Pravděpodobně jako poslední jej nesl sídelní kanovník staroboleslavské kapituly, v roce 1948 třiaosmdesátiletý Karel Záruba.

Po husitských válkách vlastnil Říp vladycký rod Ctinských a od roku 1515 znovu Strahovský klášter, od něhož jej roku 1577 odkoupil Vilém z Rožmberka, který ho odkázal v rámci vdovského věna manželce Polyxeně. Jejím sňatkem se Zdeňkem z Lobkovic připadl Říp do majetku lobkovického rodu. V téže době zanikla řípská fara a rotunda byla svěřena do správy roudnického proboštství. V době baroka žili v přístavku na jižní straně rotundy poustevníci. Jejich působení učinily konec josefínské reformy a poustevna byla při opravách rotundy v roce 1826 zbořena.